774 409 909

Pěstounská péče

Systém služeb pro pěstounské rodiny reaguje na práva a povinnosti pěstounů vyplývající ze specifického charakteru tohoto typu náhradní rodinné péče. Nový občanský zákoník účinný od 1. ledna 2014 mnohem precizněji než předchozí zákon o rodině definuje situace a podmínky, za nichž je dítě do péče jiné osoby svěřováno. Pěstounská péče je na rozdíl od osvojení chápána jako institut dočasný, jehož trvání se odvíjí od situace ve vlastní rodině dítěte. Podle § 959 občanského zákoníku může soud rozhodnout o pěstounské péči na dobu, po kterou trvá překážka bránící rodičům v osobní péči o dítě. Rodič může požadovat dítě zpět do své osobní péče, přičemž soud návrhu vyhoví, je-li to v zájmu dítěte. Jde o významný posun v náhledu na důvody ukončení pěstounské péče oproti dosavadní úpravě, kde byla naopak výslovně zmiňována žádost pěstouna: „Soud může zrušit pěstounskou péči jen z důležitých důvodů, učiní tak vždy, jestliže o to požádá pěstoun.“ Každá pěstounská péče je tedy svým způsobem přechodná, nejen ta, která má tento přívlastek přímo ve svém názvu.

Z tohoto důvodu mají pěstouni (vedle povinnosti řádné péče) úkol udržovat, rozvíjet a prohlubovat sounáležitost dítěte s jeho rodiči, dalšími příbuznými a osobami blízkými (§ 967 občanského zákoníku). Zachování vazeb dítěte s blízkými osobami je zajišťováno mj. právem rodiče se s dítětem osobně a pravidelně stýkat a povinností pěstouna tento styk umožnit. Pěstoun navíc svěřené dítě zastupuje jen v běžných záležitostech, o podstatných věcech (jako jsou např. volba vzdělání nebo pracovního uplatnění dítěte, závažnější léčebné zákroky atd.) rozhoduje rodič, pokud soud svým výrokem nerozhodne jinak. Komunikace s rodiči dítěte a v praxi mnohdy komplikované získávání vyjádření a souhlasu k úkonům, které jsou pro život dítěte velmi významné, znamenají další nároky na péči pěstouna a jeho dovednosti.

Zásadní záležitostí v životě dítěte jsou vztahy. Mezi pěstounem a svěřeným dítětem se zcela přirozeně vytváří citové pouto. Je hlubokým omylem části odborné veřejnosti, že pěstoun si takový vztah ke svěřenému dítěti vytvořit nesmí. Pěstoun ovšem musí kromě těchto vazeb citlivě nakládat s citovou orientací dítěte na rodiče a další blízké osoby. Odborná pomoc při vytváření a udržování všech těchto vztahů je jednou ze základních součástí doprovázení.

Pěstoun se tak při péči o svěřené dítě ocitá v řadě lidsky i odborně složitých situací. Novela zákona o sociálně-právní ochraně dětí přinesla průlomovou úpravu spočívající v zákonném nároku pěstounských rodin na poradenství a odborné služby podporující výkon pěstounské péče.

Jaká práva a povinnosti má pěstoun?

Pěstoun je povinen o dítě osobně pečovat a při péči o osobu dítěte vykonává přiměřeně práva a povinnosti rodičů. Pěstoun nemá vyživovací povinnost k dítěti a právo zastupovat dítě a spravovat jeho záležitosti má jen v běžných věcech, neboť toto právo nadále náleží rodičům, pokud ovšem nejsou v rodičovské zodpovědnosti omezeni, nebo pokud jí nejsou zbaveni nebo není její výkon pozastaven. Má-li pěstoun za to, že rozhodnutí zákonného zástupce dítěte není v souladu se zájmem dítěte, může se domáhat rozhodnutí soudu.

Další práva a povinnosti při výkonu pěstounské péče upravuje § 47a odst. 2 zákona o sociálně-právní ochraně dětí

  • právo na poskytnutí trvalé nebo dočasné pomoci při zajištění osobní péče o svěřené dítě; tato pomoc spočívá zejména v zajištění krátkodobé péče
    • po dobu, kdy je osoba pečující nebo osoba v evidenci uznána dočasně práce neschopnou nebo při ošetřování osoby blízké,
    • při narození dítěte,
    • při vyřizování nezbytných osobních záležitostí,
    • při úmrtí osoby blízké,
  • právo na poskytnutí pomoci se zajištěním celodenní péče o svěřené dítě nebo děti, která je přiměřená věku dítěte, v rozsahu alespoň 14 kalendářních dnů v kalendářním roce, jestliže svěřené dítě dosáhlo alespoň věku 2 let,
  • právo na zprostředkování psychologické, terapeutické nebo jiné odborné pomoci alespoň jednou za 6 měsíců,
  • právo na zprostředkování nebo zajištění bezplatné možnosti zvyšovat si znalosti a dovednosti v oblasti výchovy a péče o dítě,
  • právo na pomoc při plnění povinností ´sounáležitosti´, včetně pomoci při zajištění místa pro uskutečňování styku oprávněných osob s dítětem a při zajištění asistence při tomto styku,
  • povinnost zvyšovat si znalosti a dovednosti v oblasti výchovy a péče o dítě v rozsahu 24 hodin v době 12 kalendářních měsíců po sobě jdoucích od podpisu dohody,
  • povinnost umožnit sledování naplňování dohody o výkonu pěstounské péče a spolupracovat se zaměstnancem pověřeným sledovat vývoj dětí,
  • v souladu s individuálním plánem ochrany dítěte povinnost udržovat, rozvíjet a prohlubovat sounáležitost dítěte s osobami dítěti blízkými, zejména s rodiči a umožnit styk rodičů s dítětem v pěstounské péči, pokud soud rozhodnutím nestanoví jinak.

Tato práva a povinnosti jsou potom ve vztahu ke konkrétní pěstounské rodině upravena v dohodě o výkonu pěstounské péče (viz Dohody o výkonu pěstounské péče).

Jak vzniká a končí pěstounská péče?

Pěstounská péče vzniká rozhodnutím soudu a končí zletilostí dítěte. Může být také zrušena, a to jen rozhodnutím soudu, který jí může zrušit jen z důležitých důvodů. Učiní tak vždy, jestliže o to požádá pěstoun. Pěstounská péče trvá po dobu, po kterou trvá překážka bránící rodičům v osobní péči o dítě. Dítě může být svěřeno též do společné pěstounské péče manželů.

Předpěstounská péče

Soud může dítě svěřit zájemcům o pěstounskou péči do předpěstounské péče; její délku stanoví se zřetelem k okolnostem případu. Nad průběhem a úspěšností předpěstounské péče vykonává dohled.

Nahoru